Biřmování

Příprava na biřmování

V naší farnosti se koná každoročně příprava na biřmování od konce ledna do Slavnosti Seslání Ducha Svatého. Svátost biřmování uděluje otec biskup mons. František Radkovský o slavnosti Seslání Ducha Svatého. V příštím roce je slavnost Seslání Ducha Svatého 23. května 2010 v 10.30 hod v katedrále sv. Bartoloměje. Příprava na biřmování probíhá ve farním sále v Plzni ve Františkánské ulici č. 11. Přípravu vedou Pavla Ženíšková a Mons. Emil Soukup. Přesné datum, kdy začíná příprava na biřmování, bude uvedeno ve Farním věstníku a v týdenních ohláškách.

Každý biřmovanec si zvolí biřmovací jméno, obvykle je to jméno světce, k němuž má osobní vztah. K biřmování je zapotřebí kmotr či kmotra. „Biřmovanec má mít kmotra, pokud je to možné; úkolem kmotra je dbát, aby se biřmovaný choval jako opravdový svědek Kristův a věrně plnil povinnosti spojené s touto svátostí“. (Kodec kanonického práva kán. 892). Kmotr musí být pokřtěn, biřmován, měl by být i u sv. přijímání a žít dobrým křesťanským životem. Kmotr by neměl být mladší 16 let.

Svátost biřmování

Svátost biřmování tvoří se křtem a eucharistií souhrn „svátostí uvedení do křesťanského života“, jehož jednotu je nutno uchovávat.. Tato svátost je potřebná k naplnění křestní milosti. Vždyť „svátost biřmování“ pokřtěné „dokonaleji spojejuje s církví a obdařuje zvláštní silou Ducha Svatého, proto jsou lidé více povinni šířit a bránit víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové“. (KKC 1285)

Apoštolové, plni Ducha svatého, začali „hlásat velké Boží skutky“ (SK 2,11) a Petr prohlásil, že toto vylití Ducha na apoštoly je znamením mesiášské doby. Ti, kteří tehdy uvěřili kázání apoštolů a dali se pokřtít, dostali pak „dar Ducha Svatého“ (Sk 2,38). (KKC 1287)

Aby se lépe vyjádřil dar Ducha Svatého, velmi brzy se přidávalo ke vkládání rukou mazání olejem (křižmem). Takové pomazání vysvětluje jméno „křesťan“, jež znamená „pomazaný“ a pochází od jména samého Krista, kterého „Bůh pomazal Duchem Svatým“ (Sk 10,38). tento obřad pomázání se užívá dodnes jak na Východě, tak na Západě. Proto se tato svátost na Východě nazývá pomazání křižmem nebo myronem, což znamená „křižmo“. Na Západě výraz biřmování naznačuje zároveň potvrzení křtu, které dokončuje uvedení do křesťanského života, a posílení křestní milosti, všechny plody Ducha Svatého. (KKC 1289)