Svátek Křtu Páně

Sv. Jan Křtitel obcházel kolem řeky Jordánu, kázal a ty, kteří přijali Boží slovo, uvěřili a chtěli se obrátit, křtil. Mezi jinými přišel i sám Ježíš. Jan se zpočátku zdráhal jej pokřtít, protože si uvědomoval, že není hoden křtít samotného Mesiáše. Ježíš se přiřadil k řadě hříšníků, kteří potřebovali činit pokání, on sám na sebe vzal hříchy všech a ukázal, že chce činit pokání celým svým životem. Jan křtil vodou, ale připomíná, že Ježíš je bude křtít Duchem svatým. Evangelium nepředstavuje Ježíše jako vítěze, ale jako služebníka. Ježíš není ztělesněním představ, které o Mesiáši si utvořili jeho současníci. Je ztělesněním obrazu, který nacházíme u proroků, zejména je ztělesněním Izaiášova obrazu trpícího služebníka Božího. Zatímco se Židé za po Ježíšova života přidržovali ponejvíce obrazu Mesiáše – vládce, který svou vládou vykoření všechno zlo, evangelia ho ukazují jako mocného zachránce. Je to milovaný Boží Syn, který na zem přináší oživující oheň Ducha. Ježíš je ten, na něhož sestupuje Duch Boží. Ježíš veřejně působí tak, že moc a síla Ducha Svatého je v jeho činech poznatelná. Bůh – Otec  se k němu hlásí právě ve chvíli, kdy Ježíš stojí uprostřed hříšníků. Ten, kdo se nám stal podobným ve všem, kromě hříchu, je Otcem milován. To je velká naděje. Svět je i dnes plný zla. Ale i dnes je do Jordánu ponořen Ježíš, a s ním i ti, kdo mu patří. Buďme Bohu vděční za to, že nás ve křtu přijal za své děti. Vždyť i v okamžiku našeho křtu zazněla nad křtitelnicí slova: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení“ (Lk 3,22).