Svátek křtu Páně

Na závěr Vánoční doby slavíme svátek Křtu Páně. Pán Ježíš se pokořil a nechal se pokřtít v řece Jordáně, kde Jan učil a křtil. Sv. Jan dobře věděl, že před ním stojí Mesiáš, Beránek bez poskvrny hříchu, a proto se zpočátku zdráhal mu křest pokání udělit. Ježíš však trvá na tom, že to je vůle Boží. Sestoupil do vln řeky a nechal se pokřtít. Tehdy se otevřelo nebe a Duch sv. v podobě holubičky sestupoval na Ježíš a z nebe zazněl hlas Otce: „To je můj milovaný Syn, v němž se mi zalíbilo“.

Křest Ježíšův je předobrazem našeho křtu. Nebyl to sice křest svátostný, ten ustanovil před svým návratem k Otci, byl to křest, který vyjadřoval ochotu konat pokání. my jsme byli pokřtěni křtem svátostným, t.zn. narodili jsme se z vody a z Ducha Svatého. Stali jsme se tak dětmi Božími. Svátostný křest je velmi důležitý a zavazuje nás na celý život. Je třeba, aby ten, kdo byl pokřtěn, po celý život žil podle evangelia. Proto každý má svého kmotra, který pečuje o náboženské vzdělání a formaci svého svěřence. Zvláště, pokud se uděluje křest dospělým, má služba křestního kmotra velký význam. Pomáhá svému svěřenci v přípravě na křest a po celý další život jej podporuje v úsilí o dobrý křesťanský život. Podle Kodexu kanonického práva může být kmotrem pouze ten, kdo dosáhl věku 16 let, kdo je pokřtěn a biřmován a vede dobrý křesťanský život. Vyplatí se, když rodiče vyberou pro své dítě kmotra, který je zárukou toho, že bude své povinnosti kmotra skutečně naplňovat.