Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

Každoročně slavíme Velikonoce. Den po dni si připomínáme památné události ze Starého Zákona, kdy si připomínáme lásku Nejvyššího, kterou zahrnul svůj lid. Neopustil jej a dovedl jej do země zaslíbené. Především prožíváme Ježíšovu bolestnou smrt na kříži a radujeme se z jeho Zmrtvýchvstání. Velikonoční vigilie Proto voláme: „Aleluja – chvalte Pána, ten, který byl mrtev, opět žije“.

Ve Starém Zákoně se vypravuje příběh o Josefovi, kterého jeho bratři jej prodali do Egypta. V době hladomoru zachránil celou zemi i obyvatele z okolí, a tak jeho bratři, kteří ho prodali, se s ním opět setkali. Josef pak pozval ostatní Izraelity, aby se usadili v Egyptě.  Žili zde velmi dlouho a museli snášet nejrůznější příkoří. Bůh se rozhodl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví. Mojžíš se ujal svého úkolu a vyvedl lid Izraele z Egypta, provedl vlnami Rudého moře a vedl pouští do země zaslíbené. Na památku této události zpíváme na Bílou sobotu při Velikonoční vigilii v chvalozpěvu: „To je ta noc, ve které jsi, Bože, naše praotce, Israelovy děti, kdysi vyvedl z Egypta“ (Exsultet). Proto symbolem Velikonoc je beránek, jehož krví pomazali Izraelité dveře svých domů. Na památku této události, která změnila život celého národa, slavili Židé velikonoční večeři. I Ježíš, před židovskými Velikonocemi, v předvečer svého utrpení a smrti ji slavil s apoštoly a při ní ustanovil Eucharistii. Po večeři odešel do Getsemanské zahrady, kde se modlitbou se připravoval na své utrpení a smrt na kříži. V nejhlubší úzkosti volal: „Otče můj, je-li  možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš“ (Mt 26,39). Zanedlouho byl zatčen a začíná se odvíjet historie jeho utrpení. Velikonoce, to není jen Ježíšovo utrpení a smrt na kříži, to není jen jeho hrob, ale především Zmrtvýchvstání. Ježíš nás převedl z otroctví hříchu ke svobodě Božích dětí. Při návštěvě Jeruzaléma jdeme též cestou křížovou, která se zde nazývá Via dolorosa – cesta bolesti, po níž se Ježíš ubíral. V chrámě Božího hrobu je kaple Golgota, kde můžeme spatřit skálu, do níž ¨byl zasazen kříž, skálu, která po Ježíšově smrti pukla. Nedaleko kaple je kámen, na který podle tradice položili mrtvé tělo Ježíšovo, když je sňali z kříže a pak už Boží hrob. Zde se odehrála památná scéna: „Proč hledáte živého mezi mrtvými,? Není zde, byl vzkříšen“ (Jan 24,5-6).