Slavnost Ježíše Krista Krále

 V samotném závěru církevního roku si dnešní slavností připomínáme, že Ježíš Kristus přijde na konci věků jako soudce a král. V prefaci o slavnosti Ježíše Krista Krále zpíváme: „On je král vesmíru: všechno tvorstvo jsi mu podřídil, aby všechno bylo podřízeno tobě v tvém království věčném: v království pravdy a pokoje, v království svatosti a milosti, v království spravedlnosti, lásky a pokoje.“ Pilát byl překvapen, že tento Ježíš z Nazareta, který byl obžalován z toho, že se neprávem činí králem, se jej zeptal: „Ty jsi židovský král?“  (Jan 18,34). O králi měl zcela jinou představu. Římský císař, jehož zastupoval v této zapadlé provincii, to byl opravdový král a vládce. Dokonce mnozí z nich se prohlašovali za bohy. Tento ubohý muž, surově zbitý a s trnovou korunou na hlavě, nesplňoval jeho představy o králi. Ježíš na přímo položenou otázku odpovídá: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas“(Jan 18, 37). Tento král není pozemským vládcem, ale je to Syn Boží, který se pro nás stal člověkem. Nepodobá se žádnému jinému králi. Jeho královským diadémem je koruna z trní, jeho trůn je kříž. Každý, kdo je z pravdy, t.zn. pravdu hledá, pravdě slouží, po opravdové pravdě prahne, slyší jeho hlas. Ježíš Kristus za dobu téměř 2000 let ještě nikoho, kdo v něho vkládali důvěru, nezklamal, nezklame proto ani nás. Je to král, který nás vykoupil svou krví prolitou na kříži, a touží po tom, aby každý dosáhl spásy.