6. neděle v mezidobí

Prorok Jeremiáš odsuzuje poměrně tvrdými slovy ty, kteří nespoléhají na Boha, ale svou naději vkládají na člověka. Jistě je dobré spoléhat na přátele, spoléhat na blízké, na rodinu, ale přesto je nutné počítat s Boží pomocí. Kdo spoléhá jen na člověka, může být zklamán. Bůh je věrný. Jeremiášova slova jsou ozvěnou žalmů prvního a čtyřicátého: „Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina“ Ž40,5). Jeremiáš poukazuje na ty, „kdo za svou oporu pokládá smrtelníka, a svým srdcem odstupuje od Hospodina“ (Jer. 17,5). Takového člověka přirovnává k neplodnému stromu na pustině. Na druhé straně je požehnaný ten, jehož oporou je Hospodin. Panna Maria ve svém životě spoléhala na Pána, který jí – podle zpěvu Magnifikat – prokázal veliké věci. Kdo takto jedná „podobá se stromu zasazenému u vodních proudů, ve svůj čas přináší ovoce“ (Ž 1,3). A to vše vyjádřil Kristus v blahoslavenství. Sv. Matouš uvádí osmero blahoslavenství, sv. Lukáš uvádí jak blahoslavenství, tak i běda. Plně to odpovídá proroku Jeremiáši. Jednejme tak, abychom patřili mezi blahoslavené, kteří ve svém životě počítají s Bohem a na něj spoléhají.