4. neděle v mezidobí

Pán Ježíš měl rád město Kafarnaum, z něhož pocházeli i jeho apoštolové, kteří původně lovili ryby v Genezaretském jezeře, na jehož břehu město stálo. Často sem přicházel a učinil tam mnoho zázraků. Přicházel sem v sobotu, v den, který je pro Židy velmi posvátný. Učil zde a všichni přítomní vždy žasli nad jeho učením, protože poznávali, že je učí jako ten, který má moc a ne jako učitelé Zákona. Evangelium dnešní neděle hovoří o jedné z těchto návštěv. Zdá se, že šlo o krásnou chvíli, kterou všichni věřící prožívali s radostí. Bylo to opravdové setkání s Bohem, jednak v Božím slově a jednak v osobě samotného Ježíše Krista, Syna Božího. Náhle však tato slavnostní atmosféra byla narušena křikem člověka, který byl posedlým zlým duchem: „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit?“ V tom měl ďábel plnou pravdu. Ježíš přišel na svět, aby jednou  provždy zlomil moc zlého ducha, aby vysvobodil lid z jeho područí, aby osvobodil všechny, které on opanoval. Byli to velmi nešťastní lidé, kteří museli dělat jen to, co jim ďábel přikazoval. Proto měl Ježíš s nimi soucit a zbavoval je jakékoliv závislosti na zlém duchu. A lidé žasli: „Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí a poslouchají ho!“ Poslouchají ho proto, že Ježíš z Nazareta, jak mu říkali, je Synem Božím, který působil s veškerou autoritou a mocí. Jedině on mohl říci: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi“.