32. neděle v mezidobí

Papež Jan Pavel I., jako benátský patriarcha, psal fiktivní dopisy významným osobnostem. Mezi jinými napsal též dopis sv. Terezii Ježíškově, v němž napsal „Láska je malá mince“. A dále píše: „Často je láska možná jen jako malá mince“. Láska je tedy malá mince a může být velká, neboť malé není vždy jen to, co je malé, jestliže ji nese velká láska. To byl případ sv. Terezie Ježíškovy. To byl případ vdovy, o níž je řeč v dPapež Jan Pavel I., jako benátský patriarcha, psal fiktivní dopisy významným osobnostem. Mezi jinými napsal též dopis sv. Terezii Ježíškově, v němž napsal „Láska je malá mince“. A dále píše: „Často je láska možná jen jako malá mince“. Láska je tedy malá mince a může být velká, neboť malé není vždy jen to, co je malé, jestliže ji nese velká láska. To byl případ sv. Terezie Ježíškovy. To byl případ vdovy, o níž je řeč v dnešním evangeliu. To je případ i vdovy ze Sarepty, o níž je řeč v prvním čtení. I když riskovala, že nebude mít ani to málo, co měla, když ji prorok Eliáš požádal, aby mu upekla chléb. Velká láska byla ukrytá v malé minci, kterou bez zaváhání vhodila chudá vdova do chrámové pokladnice, ačkoliv to byl veškerý její majetek. Víc už neměla. Ježíš seděl v blízkosti chrámové pokladnice. Nic nekomentoval, nikoho nechválil za jeho příspěvek do chrámové pokladnice, jen tuto chudou ženu, která ve skutečnosti dala nepatrný obnos, ale přitom obětovala vše, co měla. Tato vdova je předobraz toho, když člověk se zcela odevzdává Bohu. Nestarala se o zítřek, jak bude žít, ale poznala, co Bůh od ní očekává, a byla schopna to obětovat. Ten, kdo se zcela a bez výhrad odevzdal je sám Ježíš Kristus, který se obětoval pro naši spásu.nešním evangeliu. To je případ i vdovy ze Sarepty, o níž je řeč v prvním čtení. I když riskovala, že nebude mít ani to málo, co měla, když ji prorok Eliáš požádal, aby mu upekla chléb. Velká láska byla ukrytá v malé minci, kterou bez zaváhání vhodila chudá vdova do chrámové pokladnice, ačkoliv to byl veškerý její majetek. Víc už neměla. Ježíš seděl v blízkosti chrámové pokladnice. Nic nekomentoval, nikoho nechválil za jeho příspěvek do chrámové pokladnice, jen tuto chudou ženu, která ve skutečnosti dala nepatrný obnos, ale přitom obětovala vše, co měla. Tato vdova je předobraz toho, když člověk se zcela odevzdává Bohu. Nestarala se o zítřek, jak bude žít, ale poznala, co Bůh od ní očekává, a byla schopna to obětovat. Ten, kdo se zcela a bez výhrad odevzdal je sám Ježíš Kristus, který se obětoval pro naši spásu.