31. neděle v mezidobí

Prorok Malachiáš patří mezi tzv. malé proroky. Jméno znamená: „Můj posel.“ Kniha proroctví není příliš rozsáhlá, ale jde o výzvu k dobrému životu. Lid se vrací z exilu, Ezdráš a Nehemiáš nalézají knihy Zákona, z níž předčítají lidu. Jde o to, že Hospodin je Bůh jediný a svatý, a tak lidé mají činit pokání. V evangeliu Ježíš zdůrazňuje, že na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizejové.  Je to tvrdé obvinění: „ Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte“ (Mt 23,3). Jejich skutky nejsou ve shodě s Božím Zákonem. A končí: „Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem“ (Mt 23,12). Ježíš dává dobrý příklad: např. umyl nohy apoštolům před Poslední večeří. Panna Maria jde po Zvěstování z Nazareta na Judské hory a cestou se setkává s místy, které jsou důležité v historii vyvoleného národa. Míjí pohoří Gelboe, na němž padl král Saul, který ve své pýše se zpronevěřil svému poslání. Proto v Magnificat zpívá: „Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil“. Naši předkové říkávali: „Pýcha předchází pád“. Dějiny lidstva to dosvědčují. Všichni, kteří se snažili dobýt svět a stát se jeho pány, nakonec žalostně ztroskotali.