3. neděle postní

Pán Ježíš odchází do Jeruzaléma, aby zde slavil židovské Velikonoce. Ježíš se často zdržuje v Jeruzalémě právě o židovských svátcích. Sv. Jan tomu připisoval hlubší význam: Ježíšův příchod na svět znamená konec židovského kultu. Jeho přítomností je naplněn smysl svátků. A to plně platí o očištění chrámu. Nejde o útok na výnosný obchod s věcmi, které byli potřebné pro kult, jako byla obětní zvířata, ovce, holubi i směnárníci. To vše bylo zapotřebí ke konání bohoslužeb, protože se v chrámovém prostoru smělo platit pouze zvláštní starou měnou. Když Ježíš na základě prorockého jednání vyhnal z chrámového nádvoří obchodníky a směnárníky, byl to útok na stávající nábožensko – politický řád a tedy i na strážce tohoto pořádku, na jeruzalémské kněze.

            Ježíš zjevuje své božské poslání a božskou moc tím, že prohlašuje, že je Synem Božím a předpovídá své zmrtvýchvstání. „Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“

Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš

postavit ve třech dnech?“ On však mluvil o chrámu svého těla. Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl“ (Jan 2,20-21). Postupně jsou vedeni učedníci k poznání Ježíšovy moci a jeho poslání. Vzpomněli si na to, když Ježíš vstal z mrtvých. Ježíš se nám zde zjevuje jako Pán, v jehož rukou je veškerá moc, který dovede vzít i důtky do rukou a očistit chrám.

Tak jako každý rok pobíhají skrutinia, z.zn. obřady nad katechuemeny, kteří přijmou o letošních Velikonocích křest. Z toho důvodu se předčítají biblické texty roku A – o ženě Samařské. 

Velmi zajímavé bylo rovněže. Ježíš jí žádá: „Dej mi napít!“ (Jan 4,7). Samařská žena mu odpověděla: „Jak to? Ty žid, žádáš o napití, mne, Samaritánku?“ (Jan 4, 9).  Ježíš jí na to řekl: „Kdybys znala Boží dar a (věděla), kdo ti říká `Dej mi napít´, spíše bys ty ji poprosila jeho, aby ti dal živou vodu“ (Jan 4, 10). Ježíš je nevyčerpatelný pramen vody života, milosti posvěcující. Můžeme i my čerpat z tohoto nevyčerpatelného pramene. Stačí jen prosba „Pane, dej mi napít.“ Ježíš nás nenechá ani žíznit a ani lačnět a bude nás vždy sytit k věčnému životu.