29. neděle v mezidobí

„Čí je ten obraz a nápis?“ ptá se Ježíš učedníků farizejů a herodovců, kteří ho chtěli přivést do úzkých. Jednalo se o velmi choulostivou otázku. V dobách Ježíšových museli lidé platit daně nenáviděným Římanům, k tomu používali římskou měnu, kdy na mincích byl vyobrazen císař, ale platili též daně chrámu a k tomu nesměli těchto peněz použít, protože vyrytý obraz císařův pokládali za zneuctění chrámové pokladnice. Proto bylo u chrámu mnoho penězoměnců, kteří měnili peníze příchozích poutníků. Tedy otázka: Je dovoleno platit daň císaři, nebo ně?“ byla velmi nebezpečná. V případě, že by řekl, není dovoleno, hned by ho obžalovali, že bouří lid proti císaři, jestliže ano, postavili by ho do světla, že spolupracuje s Římem. Ježíš se tomu vyhýbá otázkou, čí je ten obraz? Císařův – zněla odpověď a z toho vyplynulo: dávejte císaři, co je císařovo a co je Boží Bohu“. Odpověď i ponaučení je jasné: nezapomínejte na povinnosti vůči Bohu, plňte je rádi a svědomitě. Vždyť Bůh vtiskl do naší duše svůj obraz. Sv. Jan Damašský říká: „U všech tvorů nacházíme stopy Boží, u člověka jediného však obraz Boží“.  Ten obraz, který Bůh vtiskl při křtu i do tvé duše.