26. neděle v mezidobáí

Pán Ježíš často mluvil v podobenstvích. Jsou to obvykle krátké příběhy, které výstižně a krátce vysvětlovaly pravdy evangelia. Jedno z nejznámějších je podobenství o dělnících na vinici. Lidé mají rádi příběhy.  V té době většinou se nechali dělníci najímat na jeden den a proto přicházeli každý den ráno na určité místo, kam přicházeli i zaměstnavatelé a přímo na místě se domluvili. V podobenství je to vyjádřeno tím, že s každým sjednal hospodář jednodenní mzdu jednoho denáru, což bylo tehdy velmi obvyklá mzda. Zvláštní to bylo v tom, že hospodář přicházel opakovaně, snad každou hodinu, a vždy se setkal s někým, kdo se chtěl nechat najmout. A tak se stalo, že na vinici pracovali nestejnou dobu a přesto každý dostal jeden denár, tak to bylo smluveno. Pochopitelně, že dělníci, kteří pracovali celý den a měli oprávněné požadavky na vyšší mzdu, nebyli spokojeni.  „Příteli, nekřivdím ti.“ Říká hospodář „Nesmluvil jsi se mnou denár?“. Podobenství se týká našeho lidského života. Nezáleží na délce, která je nám vyměřena, ale na pečlivosti, s jakou plníme poslání. Pro každého má Bůh jasné povolání a jde o to, abychom to poznali a pečlivě naplňovali dny svého života. Odměna je „stejná: dar věčného života. Sv. Pavel si to uvědomuje, když říká: „Mám touhu zemřít a být s Kristem… ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě naživu“. Sv. Pavel prožil svůj život jako dar a celý ho zasvětil službě hlásání evangelia. Perspektiva dosažení lidského života je před námi