23. neděle v mezidobí

Prorok Ezechiel se dostává do babylonského zajetí s první vlnou deportovaných Židů. Zde také dochází k jeho prorockému povolání. V této situaci pomáhá svým souvěrcům. Hospodin Bůh k němu promlouvá: „Nuže, synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům“ (Ez 39,8). Židé zde pracovali na zavodňovacích kanálech, byla to opravdu těžká práce. Prorok nabádá k důvěře a vytrvalosti ve víře, jeho úkolem je usmiřovat a vybízet k obrácení. V evangeliu Ježíš doporučuje, jak se má člověk zachovat, když někdo z blízkých zhřeší: „Pokárej ho mezi čtyřma očima, dá-li si od tebe říci, získal jsi bratra“(Mt 18,18). Tento evangelní úryvek končí krásnými a nadějnými slovy: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Mt 18,20). Na základě tohoto příslibu všude tam, kde vládne vzájemná láska a shoda, je Ježíš přítomen. Někdy to vnímáme, jako dobrou a přátelskou atmosféru v tomto prostředí. Na to jsou lidé hodně citliví; uvědomují si, že je jim tam dobře. Je přítomen tehdy, jsme-li účastni bohoslužeb, je tam, kde se shromažďují ke studiu bible, v rodině, všude tam, kde je vzájemná shoda. Požíváme to, co Ježíš vyjádřil slovy:  „Tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Mt 18,20).

uprostřed nich“.