20.neděle v mezidobí

Pán Ježíš pronesl v synagoze  Kafarnaum eucharistickou řeč, v níž přislíbil ustanovení Eucharistie: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky“ (Jan 6, 51).  Jsou to slova, která zazněla jako reakce na překvapení lidí po zázračném nasycení na poušti. Chtěli ho prohlásit za krále, čemuž se pochopitelně bránil. Hledali ho a ráno jej nalezli v Kafarnaum. To, co řekl o chlebě života, obrací nyní sám na sebe: on je ten pravý chléb pro duši. Sestoupil z nebe, aby nás poučil o Bohu. Zdůrazňuje však, že on je smírnou obětí za hříchy všech. Bude obětován na kříži, ale třetího dne vstane z mrtvých. Tím, že při Poslední večeři ustanovil Eucharistii, dal nám jednou provždy tento chléb a současně umožnil nám účast na jeho smírné oběti, která se nekrvavým způsobem zpřítomňuje při mši svaté. Eucharistie je pro nás velký dar a současně i úkol: dar, že se setkáváme s Ježíšem a současně je nám tento duchovní pokrm závdavkem budoucí slávy. Je též úkolem, který nás zavazuje, abychom v sobě rozvíjeli víru a celým životem svědčili o Kristu.