2. neděle postní

Tři z apoštolů – Petr, Jan a Jakub se stali svědky Ježíšova proměnění na hoře. Sv. Matouš zdůrazňuje, že je Ježíš „vyvedl na vysokou horu, aby byli sami“ (Mt 17,1). Šlo mu o to, aby byli spolu, aby se spolu modlili. V tomto případě se jeho modlitba lišila od ostatních tím, že Ježíšova „tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo“ (Mt 17,2). Viděli, že Ježíš rozmlouval s významnými osobnostmi Starého Zákona: s Mojžíšem a Eliášem“. Pravděpodobně šlo o rozhovor o Ježíšově výkupné oběti, jeho utrpení a smrti na kříži. Vyplývá to ze skutečnosti, že Ježíš zakázal mluvit o těchto událostech, dokud se to všechno neuskuteční a dokud on nevstane z mrtvých.

Pro nás je tato událost důležitá. Ukazuje nám Ježíšovu cestu k jeho oběti, ukazuje, jak připravoval své učedníky. Především to byl Petr, jehož ustanovil za hlavu církve. Šlo o to, aby si víru uchoval a předával ji dál: „A ty až se obrátíš, utvrzuj své bratry“ , říká tomuto apoštolovi. Dále to byl Jan, jeden z nejmilejších apoštolů, který byl blízký Ježíšovi. Dožil se z apoštolů nejvyššího věku a stal autorem čtvrtého evangelia. Nakonec Jakub, první z apoštolů, který jako mučedník prolil pro Krista svou krev. Tato doba na nás též klade nároky a je důležité, abychom i my byli v tomto postním čase utvrzeni ve víře.