17. neděle v mezidobí

Matoušově evangeliu nacházíme krásné podobenství o pokladu skrytém v poli. Podobné jsou další dvě: podobenství o nalezení vzácné perly i o výlovu ryb. Muž, který našel poklad na poli, z radosti nad tím, že ho nalezl, zakryl to pole, prodal všechno, co měl, aby mohl pole, které mělo velkou  hodnotu, mohl koupit. Podobně to bylo i s výlovem ryb. Rybáři  spustili sítě, pak si sedli na břeh a vybírali jen dobré ryby.  Ty ostatní vhodili zpět do moře. I pro nás je důležité, abychom dovedli rozlišovat, abychom našli pravý poklad a vybrali jen ty hodnotné ryby. Co je však tím skutečným pokladem? Sv. Pavel na to upozorňuje: „Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána“ (Flp 3,8) . Ostatní pro něho nemělo cenu: „Pro něj jsem se  toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl  získat Krista“ (Flp 3,9). Pro něho je pravým pokladem poznání Ježíše Krista. V tom je opravdová moudrost. Pro krále Šalamouna pravým pokladem bylo získání opravdové moudrosti. Jemu Bůh  pravil: „Žádej si, co bych ti měl dát“ (1 Král, 3,5).  Šalamoun na to řekl:  „Dej svému služebníku chápavé srdce, jak vládnout nad tvým lidem  a rozlišovat dobro a zlo“ (1 Král 3,9).  Pánu se to zalíbilo a daroval mladému  králi moudrost, která jej proslavila. Byla to moudrost Boží. Prosme Pána, aby nám dal chápavé srdce, abychom poznali, co  je pro nás důležité a co méně důležité