10.neděle v mezidobí

První čtení dnešní neděle nás přenáší do rajské zahrady v okamžiku, kdy naši prarodiče zhřešili. „Adame, kde jsi?“ Volá Hospodin. Adam se vymlouvá, že se skryl, protože je nahý a posléze, když Hospodin odhaluje pravý stav věci, vymlouvá se na něho samotného: „Žena, kterou jsi mi dal za ženu, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl“. Nepřiznává své provinění, a tak se dostává na scestí. Bůh v závěru této epizody slibuje, že pošle na svět Vykupitele, stane se to v určitém čase. Od té doby se stanou vyhnanci, člověk bude těžce pracovat a žena bude mít starosti se svými dětmi. Sv. Marek vypravuje, že příbuzní Ježíšovi se domnívali, že se pomátl, když koná tyto zázračné skutky a obviňují jej, že to dělá za pomoci zlého ducha. Je to velmi těžké a nepravdivé obvinění. Jak by to mohl dělat, když bojuje proti zlému duchu, když – jako druhý Adam – svou poslušností napravuje to, co on svou neposlušností zavinil. Přece od té doby se dějiny píší ohněm a krví. Ježíš to všechno napravil svým vykupitelským dílem, postavil se za člověka a dal všem lidem stejnou šanci, že mohou dosáhnout věčného života. Proto sv. Pavel píše: „Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho“ 2 Kor 4, 15).